|
|
Novostavba rodinného domu se stájí na Vysočině
Jaitnerová, Vendula ; Blažek, Petr (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh rodinného domu a stáje pro koně. Stavební pozemek se nachází na kraji obce Chlumek na Vysočině. Rodinný dům je navržen pro čtyřčlennou rodinu. Objekt je nepodsklepený, má jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. V přízemí je umístěna garáž s jedním stáním pro osobní automobil. V severní části pozemku je navržena stáj pro čtyři koně. Stáj respektuje moderní přístupy k welfare zvířat. Celý záměr kloubí moderní a tradiční prvky tak, aby zapadnul do venkovského prostředí Českomoravské vrchoviny. Součástí práce je seminární práce zabývající se zásadami navrhování stájí pro koně.
|
|
|
Vyhodnocení životních projevů koní ve vztahu ke způsobu jejich využití a ustájení
Vurstová, Aneta
Tato bakalářská práce „Vyhodnocení životních projevů koní ve vztahu ke způsobu je-jich využití a ustájení“ se zabývá etologií koní a tím, jak ji ovlivňuje prostředí, ve kterém koně žijí. V první části literární rešerše je stručně popsán původ koní. Druhá část se zabývá základními životními projevy jako je potravní chování, vylučování, odpočinek, pohyb, sexuální chování a sociální chování. V další části je popsána koňská psychika a inteligence. Poslední část se zabývá abnormálním chováním. Praktická část byla zrealizována formou etologického pozorování. Byl vyhodnocován vliv způsobu ustájení a využití koní. Experiment byl proveden v letním období roku 2022 v devíti různých stájích. Nejčastějším projevem, u všech skupin, byl příjem potravy. Dalším významným projevem bylo odpočinkové chování, které se u všech skupin projevovalo zejména v odpoledních hodinách. Třetím nejčastějším projevem bylo pozorování okolí.
|
|
|
Pohybová aktivita koní v aktivní stáji v závislosti na věku a ročním období
ORSÁKOVÁ, Kamila
Cílem diplomové práce bylo sledování denní aktivity vybraného souboru koní v aktivní stáji v průběhu roku. Na základě pozorování vyhodnotit vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní v aktivní stáji. Pro měření pohybové aktivity byly využity GPS truckery, které se pozorovaným koním upevňovaly na ohlávku (nátylník). Celkem bylo provedeno 170 pozorování u koní převážně plemene český teplokrevník ve 3 různých věkových skupinách (mladí - do 5 let, střední - 6-15 let, staří - 16 a více let). Bylo sledováno 14 koní: 5 koní ve skupině mladí, 5 koní ve skupině střední a 4 koně ve skupině starý v aktivní stáji Mažice. Sledování probíhalo v průběhu léta, podzimu a zimy při volném pohybu koně po všech částech aktivního ustájení, bez využívání koní ke sportu nebo k jezdeckým účelům. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Statistica.12. V aktivní stáji se projevil vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní. V létě byla zaznamenána nejvyšší aktivita u všech skupin průměrně 11,6 km/den. Největší byla u mladých koní, kteří ušli v průměru 13,53 km/ den v létě. Naopak nejmenší rozdíly v denní aktivitě byly v období zimy, kdy mladí ušli průměrně 10,1 km/den, střední a starý 8,6 km/den. Ukázalo se, že v průběhu roku skupina mladí vykazovala nejvyšší aktivitu a má na ně největší vliv roční období. Naopak skupina staří a střední nevykazovala takový rozdíl v aktivitě při změnách ročního období. Například na podzim a v zimě jsou u skupiny starý a střední hodnoty skoro na stejné úrovni. Aktivní ustájení má velkou výhodu volného pohybu, ale musí být správně navrženo. Je to technika chovu, která umožní koni ujít tolik kilometrů za den, kolik je jeho potřeba a tím podporuje u mladých koní správný vývoj pohybového aparátu a krevní oběh u starých koní. Výsledky mohou být využity jako přehled pro chovatele, kterého zajímá kolik kůň může během dne a ročního období ujít a podle toho navrhnout časové možnosti výběhu.
|
|
|
Vliv probiotických krmných doplňků na růst a zdravotní stav telat
ŠEBKOVÁ, Anna
Tato práce uvádí základní podmínky správného ustájení a výživy telat od období mlezivové výživy až po období rostlinné výživy. Práce se zabývá především významem probiotických krmných doplňků, jejich vlivem na růst a na zdravotní stav telat. Hmotnost telat 7. den po otelení byla ve všech třech skupinách na přibližně shodných průměrných hodnotách tj. 54 kg. Významný rozdíl byl zaznamenán až na konci pokusu, a to v devadesáti dnech po narození. Průměrná hmotnost skupiny, které byl podáván přípravek RumiForm Digest činila 126 kg. Zatímco ve skupině, které byl krmen krmný doplněk RumiForm Digest spolu se směsí bakterií a ve skupině kontrolní byla zaznamenána průměrná hmotnost 146 kg. Průjmy se vyskytly v obou pokusných skupinách i ve skupině kontrolní, přičemž největší četnost byla pozorována ve skupině, které byl podáván krmný doplněk RumiForm Digest a směs bakterií. Z celkového počtu 48 telat byly průjmy zaznamenány u 9 % jedinců. K úhynům došlo pouze ve skupině telat, kterým byl během pokusu podáván krmný doplněk RumiForm Digest v kombinaci se směsí bakterií. Celková mortalita činila necelé 2 %. Během experimentu nebyl prokázán vliv probiotických krmných doplňků na růst (p-hodnota (hmotnost telat 7. den po narození) = 0,63; p-hodnota (hmotnost telat 90. den po narození) = 0,31, p-hodnoty vyšší než 0,5) ani vliv na zdravotní stav (p-hodnota (porovnání výskytu průjmů) = 0,67; p-hodnota (úhyny) = 0,82, p-hodnoty vyšší než 0,05). Ze získaných dat nelze potvrdit, že podávání probiotických krmných doplňků má pozitivní vliv na růst a zdravotní stav telat.
|
|
| |
|
|
Návrh ustájení a využití koní pro práci v lese
CHALUPOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo zpracovat projekt pro ustájení, navrhnout systém ošetřování a pracovního využití chladnokrevných koní používaných pro práci v lese. Na základě informací z literatury a podkladů získaných od majitelů lesa, kde byli využiti koně pro práci v lesních porostech, byl zpracován návrh řešení systému ustájení, ošetřovatelské péče a pracovního využití koní pro práci v lesních porostech. Při řešení problému byl brán ohled na přírodní a terénní podmínky a využitelnost jednotlivých chladnokrevných plemen koní. Do práce byl zahrnut i návrh organizace práce, potřebný počet pracovníků a rámcový finanční rozpočet nákladových položek, včetně porovnání s mechanizovaným způsobem přibližování dřeva. Na základě analýzy, kde bylo hodnoceno celkem 85 chladnokrevných koní, byl zpracován přehled o prioritách a spokojenosti majitelů s koňmi a současnou situací koní v lesním hospodářství. Ve výsledku bylo prokázáno, že průměrný věk kočích, pracujících v lesním hospodářství je 42 let. Nejčastěji využívané plemeno je slezský norik, ve věkové kategorii od šesti do deseti let. Terén, v kterém kočí převážně pracují, se řadí do velmi náročného, často až strmého a nepřehledného. Nejčastěji uváděná odměna za soustředěný jeden kubický metr dřeva je 80 Kč, průměrný počet soustředěných kubických metrů za den je 14 m3. Mezi nejčastěji využívaný typ ustájení pro chladnokrevné koně se řadí ustájení vazné. Druhé nejčastější je ustájení boxové.
|
|
|
Novostavba rodinného domu se stájí na Vysočině
Jaitnerová, Vendula ; Blažek, Petr (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh rodinného domu a stáje pro koně. Stavební pozemek se nachází na kraji obce Chlumek na Vysočině. Rodinný dům je navržen pro čtyřčlennou rodinu. Objekt je nepodsklepený, má jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. V přízemí je umístěna garáž s jedním stáním pro osobní automobil. V severní části pozemku je navržena stáj pro čtyři koně. Stáj respektuje moderní přístupy k welfare zvířat. Celý záměr kloubí moderní a tradiční prvky tak, aby zapadnul do venkovského prostředí Českomoravské vrchoviny. Součástí práce je seminární práce zabývající se zásadami navrhování stájí pro koně.
|
|
|
Analýza vhodnosti různých způsobů ustájení pro masná plemena skotu.
PRŮŠA, Jan
Bakalářská práce se zabývá analýzou vhodnosti různých způsobů ustájení pro masná plemena skotu. Cílem práce je vyhodnocení reprodukčních ukazatelů a zdravotního stavu u dvou rozlišných masných plemen skotu ve dvou vybraných chovech. První z nich je plemeno Blonde d' Aquitaine chované v podniku Zemědělská Klučenice a.s. (farma A). Druhé plemeno je Aberdeen Angus chované na rodinné farmě v Palčicích (farma B). Výsledky byly vyhodnoceny za rok 2012 a to u 121 krávy základního stáda plemene Blonde d' Aquitaine, které bylo v zimním období ustájeno volně v upravených zděných objektech a u 9 krav základního stáda plemene Aberdeen Angus ustájených v zimním období ve venkovním zimovišti s přístupem do lehkého dřevěného přístřešku. Data byla získávána z interních zdrojů, z dotazování zootechnika a majitele farmy a z vlastního pozorování. Obě použitá ustájení splňují požadavky welfare. Zdravotní problémy nebyly zaznamenány ani na jedné z farem. Zvířata se v ustájení chovala klidně a vyrovnaně. Byla evidentně v dobré fyzické kondici. Z výsledků vyšlo, že obě ustájení vyhovují pro chov daných plemen.
|
|
|
Zoohygienické aspekty chovu skotu v podhorských oblastech
ZEVLOVÁ, Eliška
Tématem této práce je zhodnocení vybraných zoohygienických aspektů v chovech skotu v podhorských oblastech z hlediska jejich welfare. Studie byla prováděna na dvou soukromých zemědělských usedlostech. Samotné welfare je obtížné průkazně změřit, celkovou spokojenost zvířete je však možné posoudit a vyjádřit pomocí několika hledisek. Mezi ty lze počítat celkový zdravotní stav, kondici zvířete, reprodukční ukazatele či užitkovost. Všechny tyto ukazatele jsou ovlivněny nespočtem aspektů. Za nejpodstatnější z nich můžeme označit krmení, výživu, technologii chovu a systém ustájení. Na srovnání, jakou měrou skotu vyhovují podmínky, které jim jejich chovatelé připravují a zda je vyrovnanost zvířete přímo úměrná z něj plynoucího ekonomickému užitku, je zaměřena tato práce.
|
|
|
Porovnání vlivu technologie ustájení a dojení na vybrané ukazatele užitkovosti a kvality mléka
POLÁKOVÁ, Radka
Tématem této diplomové práce je porovnání volného ustájení s dojením robotem a vazného ustájení s dojením do potrubí. Hodnocení je zaměřeno na mléčnou užitkovost a její kvalitu, reprodukční ukazatele a zdravotní stav dojnic. Je zde sledována i svobodná volba dojení dojnice v průběhu dne. Posouzeno je i mikroklima ve sledované stáji. Vše je hodnoceno v provozních podmínkách. Objektem studia je zrekonstruovaná stáj, ve které jsou provozovány oba systémy. Naměřené a sledované hodnoty byly porovnávány v oblasti mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu mezi skupinami. Zjištěné hodnoty byly zhodnoceny v programu Statistica 9. Pomocí počítačového systému dojícího robota bylo zjišťováno časové období, kdy dojnice nadojí v robotu nejvíce mléka. V oblasti mléčné užitkovosti dosahuje dojení robotem vyšší dojivosti a zvýšení procentuálního obsahu laktózy. Dojení do potrubí na stání má lepší výsledky v procentuálním obsahu bílkovin. Při uplatnění možnosti výběru časového úseku dojení dojnice nadojily nejvíce mléka v rozmezí 10:00 až 18:00 hodin. V oblasti reprodukce dosahuje lepších výsledků volné ustájení s dojením robotem. U problematiky zdravotního stavu se statisticky prokázaly lepší zdravotní výsledky u volného ustájení s dojením robotem.
|
host ::
RSS.